Přechod na klimaticky neutrální kontinent do roku 2045 

Rámec EU pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990. 

S ohledem na důkazy o trajektorii emisí však plán klimatických cílů Evropské unie do roku 2030 stanoví nový návrh na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 %, což je zvýšení předchozího cíle o nejméně 40 % do roku 2030.

K dosažení tohoto cíle může přispět přechod k agroekologickým zemědělským systémům, což je jedním z cílů strategie EU Farm to Fork v rámci urychlení přechodu k udržitelnému potravinovému systému. Zjištění skupiny UNISECO ukazují, že:

• agroekologické zemědělství může pomoci zmírnit změnu klimatu a přizpůsobit se jejím dopadům, například prostřednictvím tvorby humusu a regeneračního zemědělství na orné půdě ve východním Rakousku;
• začlenění obnovitelných zdrojů energie do zemědělských systémů umožňuje získat nové zdroje příjmů, kompenzovat náklady na energii v zemědělských podnicích a přispět k plnění mezinárodních, unijních a vnitrostátních závazků v oblasti klimatické neutrality (viz mapa příběhů ve Spojeném království, finská případová studie Policy Brief);
• změny zemědělských postupů mohou snížit emise skleníkových plynů z orné půdy (viz rakouská případová studie). 

Zvrácení ztráty biologické rozmanitosti

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 si klade za cíl zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a do roku 2030 nastartovat obnovu evropské biologické rozmanitosti. Kvalitativní a kvantitativní důkazy o agroekologických zemědělských postupech a demonstrace na případových studiích zemědělských podniků ukazují zvýšení biologické rozmanitosti. Zjištění zahrnují:

• změny zemědělských postupů mohou zvýšit genetickou, druhovou a stanovištní rozmanitost (viz německá případová studie); 
• biologickou rozmanitost a kvalitu vody v sadech lze chránit a zároveň zlepšit konkurenceschopnost a přístup na trh (viz řecká případová studie); 
• lze zvýšit biologickou rozmanitost a zlepšit hospodaření v krajině a zároveň zachovat ziskovost zemědělství prostřednictvím místních hodnotových řetězců (viz italská případová studie); 
• lze zvýšit ekonomickou životaschopnost konvenčních a ekologických mléčných farem a zároveň zachovat biologickou rozmanitost na pastvinách a kvalitu vodních zdrojů (viz lotyšská případová studie).  

Ne všech cílů politik lze dosáhnout současně nebo bez vzájemných důsledků. Kvantitativní důkazy byly shromážděny ze 13 případových studií v Evropě, v nichž byly použity scénáře 28 různých agroekologických postupů na farmách ve srovnání se současným stavem.

Zjištění ukazují, jak přechod na agroekologické zemědělské systémy může zvýšit poskytování veřejných statků (např. biologickou rozmanitost, stabilizaci klimatu, kvalitu půdy, snížení emisí skleníkových plynů). Tyto přínosy jsou však závislé na kontextu (např. výchozí emise ze stávajících postupů, místní klima) a jsou vyměňovány za zvýšené náklady, potřebu kapitálových investic a snížení příjmů zemědělských podniků (např. o cca 5 %) (Albanito et al., 2021). Takové kompromisy mezi půdou jako poskytovatelem klimatických služeb a půdou pro zemědělství budou pravděpodobně stále aktuálnější s tím, jak se budou zhoršovat dopady klimatu.