Zjištění z modelování územních dopadů scénářů rozsáhlého zavádění souboru agroekologických přístupů v Evropské unii ukázala, že v EU jsou možné mnohé agroekologické budoucnosti, aniž by byla ohrožena potravinová bezpečnost a došlo by ke zlepšení řady ukazatelů udržitelnosti, pokud by byly začleněny do širších změn potravinových systémů. Všechny kombinace agroekologických postupů na straně produkce v celé Evropské unii mohou přinést mnohostranný přínos pro životní prostředí. 

Zvláštní potenciál pro zmírnění změny klimatu lze realizovat pomocí agrolesnictví a související sekvestrace uhlíku v dřevní biomase, která může představovat kompenzaci významného podílu emisí skleníkových plynů budoucího zemědělství (Mayer et al., 2021).  V rámci EU je možné v roce 2050 zvýšit plochu půdy obhospodařované agroekologickými postupy a snížit emise skleníkových plynů. 

Důsledky pro změny cen potravinářských výrobků vyrobených v EU a dovážených potravin byly modelovány podle scénářů dovozních cel a spotřebních daní. Interpretace ekonomického modelu ukazuje, že kombinace scénářů produkčních daní v EU, spotřebních daní v EU a dovozních cel v EU je dostačující pro vytvoření množstevních výsledků z biofyzikálního modelu. Obecně tyto tři scénáře odpovídají zavedení velmi silného politického zásahu, zejména na produkci EU. Naproti tomu scénář agroekologického vývozu je ekvivalentní mírnějšímu politickému zásahu vzhledem k jeho relativně malým dopadům na produkované, spotřebovávané a obchodované množství.

D4.2 - Report on Participatory Scenario Development of Agro-ecological Farming Systems (link to Zenodo)

D4.3 - Territorial Impacts and Lessons Learnt of the Diffusion of AEFS in the EU (link to Zenodo)

Podrobnější informace o územních dopadech a jejich geografickém rozložení lze nalézt v prostorově explicitním interaktivním online nástroji (Socio-ecological system interaction tool - SESSIT).