V rámci případových studií v 15 evropských zemích bylo v rozhovorech a na seminářích se členy vícestranných platforem (MAP) identifikováno více než 100 překážek a hnacích sil agroekologických přechodů (více informací viz dokument D3.4 v angličtině).

D3.4 - Report on key barriers of AEFS in_Europe and co-constructed_strategies (link to Zenodo)

Z analýzy soupisu překážek a hnacích sil vyplynula tři široká témata shluků překážek a hnacích sil: i) nedostatek znalostí a sociálního kapitálu; ii) nedostatek přidané hodnoty, zpracování a přístupu na trh; iii) neefektivní tvorba politik. Analýza se zaměřila na překážky, které brání přechodu k agroekologickému zemědělství, přičemž byla zohledněna i hnací síla, která je popsána v části věnované nejistotám. Tři témata jsou shrnuta níže.

Nedostatek znalostí a sociálního kapitálu: Nejčastěji identifikovanou překážkou je nedostatek znalostí o konkrétních agroekologických postupech a jejich přínosech pro udržitelnost a o ekonomických příležitostech a souvisejících nejistotách při vytváření přidané hodnoty z agroekologicky produkovaného zboží. Tyto překážky byly zaznamenány u většiny případových studií a odrážejí znalostní náročnost agroekologického zemědělství. Tyto překážky souvisejí především s nedostatkem znalostí zemědělců a zdůrazňují potřebu specializovaných znalostí poradců a učitelů pracujících v odborných školách. U zemědělských poradenských služeb je třeba vzít v úvahu dvě hlavní omezení; mohou být nedostatečně financovány nebo mají potíže s náborem kvalifikovaných poradců. Souvisejícím nedostatkem je omezená koordinace mezi aktéry AKIS a nedostatek sítí pro sdílení znalostí zahrnujících zemědělce, poradce a výzkumné pracovníky.   
V mnoha případových studiích byly prokázány překážky agroekologických přechodů způsobené nízkou schopností a ochotou spolupracovat, což bylo zase způsobeno slabým sociálním kapitálem a individualizmem zemědělců a rivalitou mezi nimi. V případě případových studií z východní Evropy lze neochotu ke spolupráci vysvětlit negativními zkušenostmi se znárodněnými kolektivními zemědělskými systémy, které zavedl komunistický režim. V těchto souvislostech má pojem "spolupráce" negativní konotaci. Nedostatek důvěry v zemědělská družstva a z toho plynoucí malá ochota ke spolupráci úzce souvisí s ekonomickými překážkami. Nedostatek ochoty ke spolupráci může například bránit možnostem společného nákupu skladovací a zpracovatelské infrastruktury nebo přímého uvádění na trh.

Nedostatek přidané hodnoty, zpracování a přístupu na trh: Překážky, které byly běžně identifikovány v několika případových studiích, se týkaly ekonomické udržitelnosti agroekologického zemědělství v rámci současných konvenčních potravinových systémů. Nejčastějšími překážkami byly nedostatečný přístup k financím a další problémy související s investicemi. Ve většině zemí, kde byly provedeny případové studie, byl zjištěn různorodý soubor problémů souvisejících s nedostatečnou přidanou hodnotou agroekologické produkce, včetně nízké poptávky a produktivity, která se projevovala spíše nízkými cenami než výrobními náklady, což vedlo k problémům v logistice skladování, zpracování a prodeje agroekologických produktů. Jako významné problémy byly identifikovány také dostupnost pracovní síly a koncentrace trhu.  

Neefektivní tvorba politiky: Specifické překážky způsobené politikami se týkaly neudržitelných předpisů a nedostatečné flexibility při provádění a monitorování. Tento klastr zahrnoval byrokracii politické podpory a nedostatečné zacílení nebo zadávání veřejných zakázek, které se vyskytovaly pouze v několika málo případových studiích. 
 

Seskupení překážek a hnacích sil umožnilo nahlížet na problémy agroekologického přechodu ze specifických úhlů pohledu, které slouží jako podklad pro identifikaci konkrétních opatření ve strategických cestách, jakož i pro analýzu tržních a politických nástrojů, které mohou podpořit procesy přechodu. Jednotlivé překážky a hnací síly se však nevyskytují izolovaně. Existence některých překážek posiluje tempo, jakým se v průběhu času vyvíjejí jiné překážky. Případové studie ukazují vzájemnou provázanost a závislost mezi různými překážkami a to, že otázky informací, ekonomiky a politiky jsou v evropském agroekologickém prostředí úzce propojeny a dosažení pokroku z jednoho hlediska vyžaduje řešení ostatních dvou. 

Řešení těchto různých překážek vyžaduje zapojení aktérů s různými rolemi a zastupujících různé zájmy (sítě více zainteresovaných stran) a inovativní formy koordinace a spolupráce. Zejména v případech, které se vyznačují nízkou úrovní spolupráce mezi aktéry a v počáteční fázi agroekologického přechodu, jsou orgány (např. ministerstva zemědělství) klíčovými aktéry, kteří mohou iniciovat, řídit a usměrňovat sítě správy směrem k agroekologickému přechodu. Kromě toho jsou důležití také charismatičtí zemědělci, poradci a nevládní organizace, pokud je síť nová a podléhá změnám, jádrem vyspělejších a stabilnějších sítí jsou vícestranná centra. 

Hlavní poznatky ze spoluvytváření strategií pro agroekologické přechody

Vícestranné platformy v každé případové studii navrhly strategické cesty k řešení klíčových překážek a hnacích sil pro zahájení nebo posílení agroekologických přechodů. 

První klíčové poučení ze společného vytváření strategií se týká významu vyspělého sociálního kapitálu a lepších znalostí zemědělců o přínosech agroekologických postupů a ekonomických příležitostech pro úspěšné agroekologické přechody. Vyzrálý sociální kapitál je rozhodující pro navrhované institucionální změny, jako jsou nové znalostní sítě. Případové studie identifikovaly důležitou roli zprostředkovatelů, kteří usnadňují vytváření sociálního kapitálu a institucionální změny, např. důvěryhodní poradci, kteří oslovují zemědělce a sdružují aktéry. V případech, kdy se v konvenčních zemědělských systémech zahajuje agroekologický přechod, musí navrhované institucionální změny uznávat tradiční hodnoty a postoje zemědělců, aby se předešlo neslučitelnosti s názory na "dobrého zemědělce". Zlepšování sociálního kapitálu je však dlouhodobý proces, který vyžaduje příznivé politické prostředí prostřednictvím podpory budování kapacit a investic do normalizace nebo institucionalizace nových forem spolupráce.

Druhým klíčovým poznatkem ze společného vytváření strategií ve všech případových studiích je potřeba posílit společné akce a kolektivní instituce, aby se zvýšila vyjednávací síla v rámci hodnotového řetězce. To by umožnilo získat vyšší ceny za agroekologické produkty a realizovat potenciál agroekologického zemědělství, které by bylo ekonomicky životaschopné. Tyto procesy musí být podporovány politikou a veřejným sektorem, aby se řešily otázky ekonomického vykořisťování a mocenských vztahů a také problémy nadměrné spotřeby a plýtvání potravinami v potravinových řetězcích s jejich důsledky pro veřejné zdraví, sociální spravedlnost a potravinovou bezpečnost (Lampkin et al., 2020). 

Třetím klíčovým poznatkem ze společného vytváření strategií je důležitost změn v chování spotřebitelů a ve stravování, zejména pokud je hlavním cílem transformační změny agroekologických přechodů. Udržitelnější lidská strava, která obsahuje méně živočišných produktů, umožňuje rozsáhlé zavádění agroekologických postupů bez nadměrného zatěžování domácí zemědělské půdy a zamezení odlesňování. To zdůrazňuje potřebu širšího pohledu na potravinový systém agroekologických přechodů, což podporují i výsledky analýzy na územní úrovni v rámci UNISECO (podrobněji viz Dodávka D4.3).

• D4.3 - Territorial Impacts and Lessons Learnt of the Diffusion of AEFS in the EU (pdf)

Některé studie naznačují, že trendy zvýšené poptávky spotřebitelů po potravinách označených jako zdravé, udržitelné a místní byly dále urychleny pandemií COVID-19 (např. Vittuari et al., 2021). Pokud se tyto trendy v chování spotřebitelů udrží i po skončení pandemie, mohly by být posíleny osvětovými kampaněmi pro spotřebitele a programy veřejných zakázek ve školách a jídelnách, jak je navrženo ve společně vytvořených strategiích přechodu. To by pomohlo překonat překážky, jako je nasycení trhu ekologickými produkty. Přeorientování na přímý prodej spotřebitelům však není vždy možné (zejména pro drobné zemědělce) nebo může mít značné finanční důsledky.

A konečně, pokud jde o inovativní tržní a politické nástroje na podporu agroekologických přechodových strategií na úrovni případové studie, místní aktéři zdůraznili, že agroekologie je náročná na znalosti a že jsou důležité různé kombinace tržních a politických pobídek, aby bylo možné řešit výzvy spojené se znalostmi na cestě k přechodu. 
Tři formy těchto výzev souvisejících se znalostmi jsou:

• Vytváření znalostí: tato výzva se týká potřeby rozvoje výzkumu, demonstračních polí a poradenských služeb v oblasti agroekologie, které jsou doprovázeny pobídkami a informacemi pro účastníky hodnotového řetězce a spotřebitele. Klíčovými tržními a politickými pobídkami pro řešení této výzvy jsou agroenvironmentální platby a podpora znalostí.
• Šíření znalostí: tato výzva se týká potřeby usnadnit zavádění agroekologických přístupů a postupů v hodnotových řetězcích. Klíčovými tržními a politickými pobídkami jsou certifikační systémy a potravinové politiky.
• Budování kapacit: tento úkol se týká podpory kolektivních akcí, vzájemného učení a vytváření sítí za účelem změny koncepce potravinového systému. Klíčovými tržními a politickými pobídkami jsou vytváření sítí a spolupráce. Cíle podpory znalostí lze dosáhnout prostřednictvím specializovaných politických opatření a široké škály tržních a politických pobídek. Agroekologický přechod je proces náročný na znalosti, důkazem jsou výzvy, které byly identifikovány v případových studiích v souvislosti se znalostmi, počínaje vytvářením znalostí přes jejich šíření až po budování kapacit. Zatímco platby založené na praxi a poradenské služby byly uznány jako velmi důležité pro vytváření znalostí, certifikační systémy a potravinová politika jsou klíčové pro šíření znalostí na úrovni hodnotového řetězce. Budování kapacit potřebných k přepracování místního potravinového systému lze dosáhnout pouze kombinací místních intervencí, jako jsou regionální politiky a nástroje pro vytváření sítí.

Podrobnější informace o hodnocení tržních a politických nástrojů viz dokument D5.4 o inovativních tržních a politických nástrojích na podporu strategií agroekologického přechodu. Konkrétní klíčové výsledky byly shrnuty v případových studiích, které přidávají hodnotu a poskytují nové poznatky pro místní dialog týkající se zemědělských politik (např. strategických plánů SZP), zemědělských postupů a agroekologie nebo přispívají k rozvoji či řešení potřeb, které vyplynuly z jejich společenství praxe.

D5.4 - Report on innovative market incentives and policy instruments favouring conversion pathways to AEFS (link to Zenodo)

           D5.4 - Annex 1: Case study summaries (link to Zenodo)

Stručné informace o problematice

Austria

• UNISECO H2020 issue brief: Mitigation of climate change by humus formation and regenerative arable farming in Eastern Austria
• UNISECO H2020 issue brief: Eindämmung des Klimawandels durch Humusaufbau und regenerativen Ackerbau in Ostösterreich

Czech Republic

• UNISECO H2020 issue brief: Enhancing cooperation and capacity building to maintain arable land protection on organic dairy farms in the Czech Republic
• UNISECO H2020 issue brief: Posílení spolupráce a budování kapacit k zachování ochrany orné půdy na ekologických mléčných farmách v České republice

France

• UNISECO H2020 issue brief: Connecting farmers to foster the adoption of agro-ecological practices

Germany

• UNISECO H2020 issue brief: Adding value to agro-ecological practices in market-oriented arable farming
• UNISECO H2020 issue brief: Marktimpulse für eine gesteigerte Wertschöpfung durch agrarökologische Praktiken im marktorientierten Ackerbau

Greece

• UNISECO H2020 issue brief: Pathways of peach growers for a transition towards sustainability: an eco-efficiency and input substitution tree crop-based farming system in Imathia, Greece
• UNISECO H2020 issue brief: Η πορεία της παραγωγής ροδακίνων προς τη βιωσιμότητα: βελτίωση της αποδοτικότητας με εισροές και πρακτικές φιλικές προς το περιβάλλον

Hungary

• UNISECO H2020 issue brief: Soil conservation farming in Hungary - Practical lessons learnt on farm level
• UNISECO H2020 issue brief: Gyakorlati ajánlás: Talajkímélő gazdálkodás Magyarországon - Tanulságok és legfontosabb üzenetek

Italy

• UNISECO H2020 issue brief: Enhancing knowledge exchange for the adoption of agroecological practices in vineyards: the Chianti Biodistrict
• UNISECO H2020 issue brief: Migliorare lo scambio di conoscenze per favorire l'adozione di pratiche agroecologiche nei vigneti: il "Biodistretto del Chianti"
• UNISECO H2020 issue brief: Promoting cropping system diversification in a highly specialised and market-oriented winegrowing area
• UNISECO H2020 issue brief: Favorire la diversificazione colturale in un'area specializzata nella produzione di vino e orientata al mercato

Latvia

• UNISECO H2020 Issue brief_Strengthening Agro-Ecological Farming Practices and Economic Viability of Organic Dairy Farms in Latvia
• UNISECO H2020 Issue brief_Stiprinot agro-ekoloģiskās prakses un bioloģiskās piena lopkopības ekonomisko ilgtspēju Latvijā

Lithuania

• UNISECO H2020 issue brief: Improving accessibility to agroecological farming knowledge and practical skills of Lithuanian farmers to support the transition to agroecology
• UNISECO H2020 Problematikos santrauka: Agroekologinio ūkininkavimo žinių ir praktinių įgūdžių prieigos gerinimas Lietuvos ūkininkams siekiant sustiprinti perėjimą prie agroekologinio žemės ūkio

Romania

• UNISECO H2020 Issue brief: Mainstreaming the practice of composting in Romanian farms through an integrated package of financial and technical assistance

Spain

• UNISECO H2020 issue brief: Farmers' cooperation and networks, a key driver for the transition to agro-ecological farming systems in Navarra and the Basque Country
• UNISECO H2020 issue brief: Cooperación y redes de productores, un impulsor clave de la transición hacia la agroecología en el País Vasco y Navarra (España)

Sweden

• UNISECO H2020 issue brief: Agro-ecological diversification to produce more food from ruminant farms in Sweden: possibilities for economic and environmental sustainability
• UNISECO H2020 issue brief: Agroekologisk diversifiering för produktion av mer mat från gårdar med idisslare i Sverige: möjligheter för ökad lönsamhet och lägre miljöpåverkan

Switzerland

• UNISECO H2020 issue brief: Reducing the uncertainties about income alternatives to intensive animal production in the Swiss Lucerne Central Lakes region
• UNISECO H2020 issue brief: Einkommensalternativen zur intensiven Tierproduktion in der Region Luzerner Mittellandseen: Verringerung der Unsicherheiten